Země původu: USA
Datum publikace originálního standardu: 2.2.1995
Užití: saňový, tažný pes
Zařazení podle F.C.I.:Skupina 5 – špicové a primitivní plemena
Celkový vzhled: sibiřský husky je středně velký pracovní pes, rychlý, s volným a elegantním pohybem. Jeho mírně kompaktní a dobře osrstěné tělo, vztyčené uši a huňatý ocas připomínají jeho severský původ. Jeho typický pohyb je plynulý a zjevně bez námahy. Svou původní práci v postroji vykonává efektivně, jako saňový pes měl za úkol převážet lehčí břemena na velké vzdálenosti střední rychlostí. Jeho tělesné poměry a rámec odrážejí tuto základní rovnováhu síly, rychlosti a vytrvalosti. Psi (samci) sibiřského huskyho jsou samčí stavby, ale nikoliv těžcí, fenky jsou jemnější (samičí), ale nikoliv slabé stavby. Ve správné kondici, s pevnými a dobře vyvinutými svaly, nemá sibiřský husky zbytečnou nadváhu.
Důležité poměry:
-při pohledu z profilu je délka těla od hrbolku ramene k hrbolku sedací kosti o málo
větší než v kohoutku.
-vzdálenost od špičky nosu ke stopu je rovna délce od stopu k týlu.
Povaha / Temperament:
Typická povaha sibiřského huskyho je přátelská a milá, ale také pozorná a otevřená. Nevykazuje kvality hlídacího psa, není přehnaně podezíravý k cizím lidem a není agresivní k ostatním psům. U dospělého psa by měla být očekávána jistá míra rezervovanosti a důstojnosti. Jeho inteligence, poslušnost a horlivost z něj činí přijemného společníka a ochotného pracovního psa.
Pohyb:
Typický pohyb sibiřského huskyho je plynulý a zjevně bez námahy. Pohyb je lehký a rychlý. Ve výstavním kruhu by měl být prezentován na volném vodítku ve středně rychlém klusu, který dovolí ukázat dobrý předkrok hrudních končetin a dobrý posun pánevních končetin. Při pohledu zpředu dozadu při chůzi sibiřský husky nedrží jednu stopu, ale při postupném zvyšování rychlosti se stopy nohou přesouvají dovnitř, až tlapky sledují jednu střední linii, která vede pod podélnou osou těla. Hrudní i pánevní končetiny směřují při pohybu přímo vpřed, lokty ani kolena se nevytáčejí dovnitř ani ven. Každá pánevní končetina se pohybuje v línii hrudní končetiny na stejné straně. V pohybu zůstává hřbetní línie pevná a rovná.
Ostrstění:
Srst: srst sibiřského huskyho má podsadu. Krycí srst je středně dlouhá, ale nikdy není tak dlouhá, aby rušila obrys psa. Podsada je měkká a hustá, dostatečné délky, aby podpírala krycí srst. Delší chlupy krycí srsti jsou rovné a hladce ležící, nejsou však hrubé ani přímo odstávající od těla. V období línání je absence podsady obvyklá.
Barva: povolené jsou všechny barvy od černé k čistě bílé. Běžné jsou různé typy znaků na hlavě, včetně mnoha vzorů, které se u jiných plemen nevyskytují.
Výška a hmotnost:
Výška v kohoutku: Psi 53,5 – 60 cm. Feny 50,5 – 56 cm.
Hmotnost: Psi 20,5 – 28 kg. Feny 15,5 – 23 kg.
Hmotnost je v poměru k výšce. Uvedené míry jsou hranicemi výšky a váhy, přičemž žádný z extrémů není preferován. Příliž mohutná kostra nebo nadváha musí být penalizována.
Shrnutí:
Nejdůležitějšími charakteristikami plemene sibiřský husky jsou střední velikost, přiměřeně silná kostra, vyvážené proporce, volnost a lehkost pohybu, správná srst, hezká hlava a uši, správný ocas a dobrá povaha. Příliš mohutná kostra nebo přílišná nadváha, omezený nebo těžkopádný pohyb, nebo dlouhá hrubá srst musí být penalizovány. Obě pohlaví mají vzhled vytrvalých zvířat.
Vyřazující vady:
- agresivita nebo přílišná plachost
- psi nad 60 cm, feny nad 56 cm
- psi musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata.
Převzato ze stránek www.polardogs.cz